Zacházení s okny

O plastových oknech koluje řada mýtů. Jeden z nejčastějších je ten, že plastová okna mohou za příliš vysokou vlhkost v místnostech.

Problém logicky není v plastových oknech, ale v zacházení s nimi. Byli jsme zvyklí na stará netěsná okna, ovšem kvalitní plastová si vyžadují odlišné zacházení, především častější větrání. Připodobnil bych to k používání automobilů.

Stará auta nemají takové kvality, jako ta moderní. Novým autem například vyvinete vyšší rychlost a s tím samozřejmě souvisí i rizika nehody. A tedy jak všichni víme, za vysokou nehodovost tak nemohou nejnovější technologie, ale spíše řidiči, kteří se nenaučili správně obsluhovat svůj automobil. Tak je to i s okny, se dočtete zde v článku jak správně používat plastová okna.

Již méně se ví, že i rámy plastových oken mohou umožňovat omezenou cirkulaci vzduchu.
O řízené ventilaci plastových se více dočtete zde.

Větrání

Plastová okna se vyznačují vynikající těsností, která omezuje nežádoucí proudění vzduchu na minimum. To je z pohledu tepelné a zvukové izolace velice dobrá vlastnost. Jenže v každém domě dochází k vytváření vodních par. Nejmarkantnější je to v kuchyni při vaření a v koupelně při sprchování a koupání, kde vodní páry můžeme i vidět. Kolik dokážeme uvolnit vodních par do ovzduší, se dočtete níže v tomto článku.

Při každém výdechu vypouštíme do ovzduší nejen vodní páry, ale navíc spotřebováváme kyslík a zvyšujeme obsah, pro nás nežádoucího, oxidu uhličitého, v ovzduší. Pokud prostory nejsou dostatečně větrané, tak vzroste množství par, poměr oxidu uhličitého a klesne množství kyslíku v ovzduší. To se v praxi projevuje tzv. ,,vydýchaným vzduchem“ a rosením na chladnějších plochách (sklo, nekvalitně izolované stěny, špatně zaizolované potrubí studené vody ...). Z těchto důvodů je výměna vzduchu v obytných místnostech nutnost.

Větrání v chladném období

Protože větráním uniká v zimním období drahocenné teplo, je vhodné větrat krátce a intenzivně. Po dobu 5 – 10 minut zcela otevřete okna, čímž dojde k výměně vzduchu, ale nedojde k výraznějšímu ochlazení stěn a předmětů v místnostech. Větrání je potřebné opakovat několikrát za den. Pochopitelně četnost větrání úměrně stoupá s množstvím aktivity uvnitř prostoru. Čím více se znečišťuje ovzduší, tím častěji je nutné větrat. Průměrně se v obývaných prostorách větrá 4× až 5× za den, přičemž za jednu hodinu by se mělo vyměnit cca 50% vzduchu v obývaném prostoru.

V chladném období se nedoporučuje větrat pootevřením okna, či mikroventilací, kdy dochází k malému, a tím pádem dlouhodobému, proudění vzduchu, čímž vznikají výrazné teplotní ztráty.

Větrání v teplém období

Pokud jsou venkovní teploty příjemné, bývá vhodné větrat dlouhodobě v menší intenzitě. Pokud se někdo nachází v obytných prostorách, bylo by lépe použít tzv. ventilační polohu. Tím dochází k soustavné výměně vzduchu, není třeba s okny v určitých intervalech manipulovat a vnitřní klima je příjemné. Při tomto druhu větrání je rozumné zvážit možnost použití síťky proti hmyzu, která zlepší komfort.

V době, kdy se doma nikdo nenachází, není nutné vyměňovat takové množství vzduchu. V tomto případě je vhodné použítí ventilačních klapek např. od firmy Renson. Z hlediska bezpečnosti není vhodné používat čtvrtou polohu kličky (mikroventilaci). Okno není uzamčené, výrazně se zvyšuje riziko násilného vniknutí, tak jako u ventilační polohy. Naopak, použití mikroventilace je vhodné v případě zesílení intenzity větru . Pak je tento způsob větrání vhodnější než ventilační poloha.

Kolik vlhkosti dokážeme „vyrobit“

• Pokojové rostliny - 7-15 g/hodinu
• Sušení prádla - 4,5 kg mokrého, 50 - 200 g/hodinu vyždímaného prádla
• Koupání ve vaně - cca 1100 g / hodinu
• Sprchování - cca 1700 g/hodinu
• Krátkodobé vaření - 400 - 500 g / hodinu
• Dlouhodobé vaření - 450 - 900 g / hodinu
• Pečení - cca 600 g /hodinu
• Myčka nádobí - cca 200 g/1 mytí
• Pračka - 200 - 350 g / 1 praní
• Spaní - 40 - 50 g/hodinu
• Domácí práce - cca 90 g / hodinu
• Namáhavá práce - cca 175 g / hodinu