Pokyny jak větrat

Kondenzace vlhkosti v panelovém domě

Nové výplně otvorů svými tepelně technickými vlastnostmi zaostávají za zateplenými neprůsvitnými konstrukcemi. Z toho vyplývá, že výplně i s dobrými vlastnosti působí v obvodovém plášti jako „tepelné mosty“. V současnosti u běžně používaných výplní má lepší tepelně technické parametry zasklení než profily jejich rámů. Konkrétně má na vznik kondenzace vodní páry na zasklení, respektive na rámech výplně vliv:

• způsob užívání vnitřních prostor:
• tlumené/netlumené vytápění,
• regulace otopné soustavy jako celku,
• vnitřní teplota v interiéru (individuální regulace na TRV),
• relativní vlhkost vnitřního vzduchu (intenzita větrání, množství a typ vnitřních zdrojů vlhkosti, tj. počet žijících osob a případně zvířat, množství rostlin, četnost vaření, praní a sušení prádla apod.),
• existence stínících prvků (dlouhé/krátké závěsy a záclony a jejich umístění vůči otopnému tělesu a TRV, poloha nábytku vůči otopným tělesům, existence a způsob provedení krytů otopných těles, okenní parapety s větším přesahem přes otopné těleso, okenní žaluzie, atd.).

Někdo může namítat, že svůj byt si může provozně zatížit podle svých potřeb (praní a sušení prádla, bytové botanické zahrady“, terária apod.), což má částečně pravdu. Musí si však uvědomit, že každé,specifické“ krátkodobé (nárazové) nebo dlouhodobé užívání bytových prostor bude vyžadovat i „specifický“ přístup k provozu těchto prostor. Tím se myslí vytápění na požadovanou teplotu a dostatečné větrání pro dosažení optimálních parametrů vnitřního prostředí.

Proto se doporučuje:

1. Provést vlastní posouzení situace (závěsy, lokální koncentrace květin, nastavení TRV, způsob vytápění a intenzita větrání), zda nejsou vytvořeny podmínky pro kondenzaci
2. Pokud neshledáte nic, co by mohlo negativně ovlivnit situaci rosení oken, provést měření fyzikálních veličin ve Vašem bytě nezávislou osobou a následně stanovit možné příčiny vzniku kondenzace. Poté provést adekvátní kroky k odstranění nalezených příčin.

Za utěsněnými okny se daří vlhku a plísním

Už vás dlouho štvalo, jak netěsnícími okny utíká z bytu čím dál cennější teplo, a tak jste investovali do nových? A také se vám „odvděčily"' vyšší vlhkostí v bytě a dokonce plísní v rozích?

Nezatracujte svá nová okna - naučte se s nimi bydlet !

Letošní zima je skutečně velmi extrémní, a tak se mnozí z nás setkáváme s problémem, na který nejsme připraveni - vyšší vlhkostí v bytě. A to i v pneláku, kde jsme spíše zvyklí stěžovat si na suchý vzduch.
Čím to je? Ve většině případů tím, že jsme své byty opravdu poctivě utěsnili ve snaze ušetřit na vytápění a zcela jsme zapomněli, že i v zimě je zapotřebí větrat.

Jak se problém projeví?

V první fázi to je nejspíš „rosení" oken či dveří - míst, kde se nejtěsněji „potkává" -20 °C, které jsou venku a + 20 °C, na které jsme si vyhřáli byt. Příčina jevu je velmi jednoduchá -teplý vzduch „unese" větší obsah vlhkosti, než vzduch studený. Jakmile se teplý vzduch přiblíží k chladnějším předmětům, ochladí se a nadbytečná vlhkost se musí vysrážet. A k tomu nejčastěji dochází na skle oken, ale i jejich rámu. Mohou se orosit i celé vchodové dveře - ale to právě jen v období, kdy venkovní teplota na dlouhou dobu klesne pod 15 °C pod nulou. Podmínkou je, aby v bytě byla i vyšší vlhkost vzduchu.
A tu si vyrábíme sami - praním, sušením prádla, vařením, mytím, ale i „pouhým" zaléváním květin a jen pro zajímavost - během spánku se z každého z nás „vypaří" asi půl litru vody. Je tedy jasné, že základem toho, abychom zabránili kondenzaci par, je udržení teploty nad dvaceti stupni a relativní vlhkosti pod 50 %. Teplotu lze ovlivnit většinou vytápěním a vlhkost zase správným větráním.
Ačkoli se nám v zimě moc nechce do toho pouštět si mrazivý vzduch do teploučka bytu, měli bychom si uvědomit, že je nepoměrně sušší než ten uvnitř. Asi si myslíte, že větrat přece umí každý, ovšem opak je pravdou víte například, že:

• Každý den, bez ohledu na počasí, byste měli větrat 3-4krát na dobu alespoň 7 minut ?
• Jestliže máte okna v místnosti proti sobě, je doba kratší?
• Při dlouhodobějším větrání se ochladí stěny a jsou náchylnější k zapocení, tudíž opět zvyšují vlhkost?
• Sušší vzduch z venku se poměrně rychle zahřeje, takže takovýto způsob větrání neovlivňuje příliš nároky na topení?

Jak správně větrat ? Existuje více způsobů větrání :

1. Pootevřením okna do tzv. ventilační polohy (obvykle poloha kliky svisle)

Křídlo se vyklopí o cca 10 cm a vzniklým prostorem probíhá větrání. Tento způsob větrání omezte v zimním období a nezapomeňte, že při tomto způsobu větrání může také hro

zit nebezpečí vloupání  u níže položených  oken.

Letní větrání
Pro stálé větrání při minimálním rozdílu mezi vnější a venkovní teplotou

2. Pootevřením okna na tzv. mikroventilaci ( 4.poloha kliky )

Křídlo je na cca 4 mm odtlačené od rámu a vzniklou probíhá větrání (tzv. infiltrace).Tento způsob větrání omezte v zimním období. Při tomto způsobu větrání není okno uzamčeno všemi uzávěrovými čepy kování okna a může tedy hrozit nebezpečí vloupání u níže položených oken.

Mikroventilace
Je  vhodným řešením větrání v období, kdy venkovní teplota neklesá pod 0°C                 

3. Nejlepším způsobem je krátké, ale intenzivní větrání, nejlépe průvanem (nárazové větrání)

Délka větrání se liší v závislosti na vnější teplotě, zpravidla však postačí zhruba 5 – 10 minut.Vnitřní prostory se nestačí prochladit, ale vlhký vzduch může uniknout. Hygienické požadavky stanovují, že je nutno vyměnit 50% objemu vzduchu obytné místnosti za hodinu. Za normálních podmínek stačí provést větrání 4x až 5x denně. Pokud by následkem vaření, praní, sprchování, koupání, atd. byla vlhkost vzduchu vysoká, pak je nutné úměrně s tím častěji a intenzivněji
větrat.

Nárazové větrání
Pro ráznou výměnu vzduchu. Mějte však okno pod dohledem, aby nedošlo k poškození průvanem

Kolik vody "vyrobíme" ?

• Pokojové rostliny - 7-15 g/hodinu
• Sušení prádla - 4,5 kg mokrého, 50 - 200 g/hodinu vyždímaného prádla
• Koupání ve vaně - cca 1100 g / hodinu
• Sprchování - cca 1700 g/hodinu
• Krátkodobé vaření - 400 - 500 g / hodinu
• Dlouhodobé vaření - 450 - 900 g / hodinu
• Pečení - cca 600 g /hodinu
• Myčka nádobí - cca 200 g/1 mytí
• Pračka - 200 - 350 g / 1 praní
• Spaní - 40 - 50 g/hodinu
• Domácí práce - cca 90 g / hodinu
• Namáhavá práce - cca 175 g / hodinu